Vir materialismu

 S vyjímkou satjajugy, zlatého věku, nebylo třeba žádný systém pro řízení společnosti, každý byl velice vědomý smyslu života, zem plodila sama bez potřeby obdělávat, lidé komunikovali mimosmyslově, nemuseli jíst a běžně i levitovali, nikdo nic a nikoho nezneužíval, nikoho to ani nenapadlo.

Dnes však nízká povaha lidí převládá, proto je třeba zákonů a pravidel a také platí, že čím více jsou lidé rozežraní, tím přísnější reakce ze strany materiální přírody je čekají, viz současná situace. Celý koncept ideální státosprávy je postaven na principech dharmy a mokši, to znamená, že každý dělal co je mu dáno a tudíž i přirozeně milé, s cílem se zde opětovně už pokud možno neinkarnovat.

Lídři byli ti nejcnostnější z lidí a byli si vědomí Boha, jeho zákonů a podle toho také jednali. Taková vláda je nejlepší, a v jejich rukou lidé nejšťastnější, však současná populace musí k tomuto teprve dozrát. V lidech zatím převládají pouze programy kámy a arthy, peněz za účelem požitku, který je dostupný i zvířatům, tudíž si přirozeně volí toho kdo jim slíbí koblihu.

Poznání dharmy a mokši je úplně vynechané, proto je dnešní společnost tolik degradovaná a degradovaní lidé neumí a ani si nemohou v takovém stavu omezenosti zvolit kvalifikované zástupce.

Není relevantní se tudíž pohoršovat nad současnou vládou, lidé by se měli začít pohoršovat nad svým chtivým materialistickým vědomím, které jim z nějakého důvodu tolik vyhovuje. To je skutečný vir,  kterým je celá společnost nakažena, je to vir materialismu a protilék je spirituální život, protože až teprve ten dává lidem status člověk. Poté až dokážeme přirozeně i rozpoznat toho kdo je také člověk a kdo má jen lidskou podobu.