Vir materialismu
S
vyjímkou satjajugy, zlatého věku, nebylo třeba žádný systém pro řízení
společnosti, každý byl velice vědomý smyslu života, zem plodila sama bez
potřeby obdělávat, lidé komunikovali mimosmyslově, nemuseli jíst a
běžně i levitovali, nikdo nic a nikoho nezneužíval, nikoho to ani
nenapadlo.
Dnes však nízká povaha lidí převládá, proto je třeba zákonů a
pravidel a také platí, že čím více jsou lidé rozežraní, tím přísnější
reakce ze strany materiální přírody je čekají, viz současná situace.
Celý koncept ideální státosprávy je postaven na principech dharmy a
mokši, to znamená, že každý dělal co je mu dáno a tudíž i přirozeně
milé, s cílem se zde opětovně už pokud možno neinkarnovat.
Lídři byli ti
nejcnostnější z lidí a byli si vědomí Boha, jeho zákonů a podle toho
také jednali. Taková vláda je nejlepší, a v jejich rukou lidé
nejšťastnější, však současná populace musí k tomuto teprve dozrát. V
lidech zatím převládají pouze programy kámy a arthy, peněz za účelem
požitku, který je dostupný i zvířatům, tudíž si přirozeně volí toho kdo jim slíbí koblihu.
Poznání dharmy a mokši je úplně
vynechané, proto je dnešní společnost tolik degradovaná a degradovaní
lidé neumí a ani si nemohou v takovém stavu omezenosti zvolit
kvalifikované zástupce.
Není relevantní se tudíž pohoršovat nad
současnou vládou, lidé by se měli začít pohoršovat nad svým chtivým
materialistickým vědomím, které jim z nějakého důvodu tolik vyhovuje. To
je skutečný vir, kterým je celá společnost nakažena, je to vir materialismu a
protilék je spirituální život, protože až teprve ten dává lidem status
člověk. Poté až dokážeme přirozeně i rozpoznat toho kdo je také člověk a kdo má jen
lidskou podobu.