Ježíš Kristus

Co o něm nevíme

Jak je známo, o Ježíšově životě a jeho skutcích byla sepsána čtyři evangelia a to Matoušovo (28.kap.), Lukášovo (24.kap.), Jana (21.kap.), Marka (16.kap.).
Pouze u Lukáše nalézáme, že Ježíš ve dvanácti letech diskutoval s učenci v chrámu v Jeruzalémě (L,2,46), pak se mluví o Janu Křtiteli a ve 3,23 se již mluví o Ježíši jako o třicetiletém. Co se týká ukřižování podle Jana (J,19,33), nebyly Ježíšovi na kříži zpřeráženy kosti a byl poměrně brzy z kříže sňat. Nebyl také patrně na kříži přibit jak ukazují obrazy, ale byl zřejmě přivázán a pokud byl přibit, pak nikoliv za dlaně, kde by nastalo vytržení, ale za zápěstí. Zde tedy končí život Kristův za ošetření Máří Magdalénou a dalšími; bible pak mluví o zmrtvýchvstání a nanebevzetí. Ale jak se zdá, vše bylo trochu jinak. Ostatně realističtí historikové a etnografové mnohokrát poodhalili různé roušky tajemství. Jisté je, že v popisu života Ježíše Krista je období, o kterém oficiálně mnoho nevíme a je také nápadné, že se zpočátku jeho života hovoří o Ježíši a na závěr o Kristu, přičemž toto jméno je očividně totožné se jménem nejvyššího Boha, tedy Krišny ve védské tradici, jehož význam je "všepřitažlivý".
Zajímaný článek v této souvislosti přinesl Mladý svět č.20/1993. Na str.38 se dosti podrobně píše, že těch asi 18 mladých let prožil Ježíš v Kašmíru a tam se také vrátil po svém oživení a uzdravení a zemřel zde jako osmdesátiletý stařec. Samozřejmě, že nezvyklá zpráva musela být podpořena fakty. Když režisér V. Poltikovič natáčel dokumentární seriál "Duše východu", dostal se do Indie poprvé v roce 1989 a tam se dozvěděl od jugoslávského jogína a švýcarského vědce o německém badateli Holgenu Kerstenovi a jeho knize o životě Ježíše v Indii. Začal se o tyto zprávy zajímat a zjistil, že první Evropan, který se dozvěděl, že v Indii žil svatý muž Ježíš Kristuš (arabsky Ísa), byl ruský badatel a cestovatel Nikolaj Notovič (1838). V roce 1887 se vydal do Tibetu a šťastně nešťastná náhoda mu pomohla: v blízkosti buddhistického kláštera Hemis totiž utrpěl úraz. Lámové se ho ujali a představený kláštera mu na jeho dotaz umožnil prostudovat spisy a rukopisy z 1. století n.l., kde byl přesně vylíčen život muže, který připomínal Ježíše Krista, jeho pobyt v Indii, ukřižování, jeho učení i putování různými zeměmi, např. Sýrií a Persií. N. Notovič chtěl tyto poznatky zveřejnit, ale křesťané ho od toho zrazovali, neboť by taková kniha vyvolala rozruch a rozbroje.

Kdokoliv je krásný, bohatý, slavný, vzdělaný a mocný je pro ostatní přitažlivý. Ten kdo je nejkrásnější, nejbohatší, neslavnější, nejvzdělanější a nejmocnější najednou je také automaticky nejpřitažlivější, což vyjadřuje jedno speciání slovo - Krišna neboli Bůh, proto si také Ježíš po svém návratu z Indie, kde převážně pobýval od svých 21 do 30 let přinesl jméno Krista od něhož je jeho jméno odvozeno.

Když se ptali Ježíše, jak se modlí, odpovídal :
"Já se nemodlím, já se svým Otcem hovořím. Jsem jím naplněn, je ve mně, je mimo mne, je všude. Mluvím s ním stále, celý můj život je tím, čemu vy říkáte modlitba. Rozdíl mezi moji promluvou a vaší modlitbou tkví nikoliv ve slovech samotných, ale v jejich obsahu; v přístupu k němu. Bůh mi není jen Otcem, je i mým přítelem. Je mi vším, je i mnou.
"Já a Otec jsme jedno." (J 10:30)
Svoji vůlí vykonávám přání svého nitra, naplňuji volání své duše.
Vy o něco prosíte. Chcete, aby Bůh vyplnil vaše přání, leč Bůh nemůže vyplnit nic než to, v co napnete vlastní síly. A nezapomeňte - prosíte Boha, kterým jste naplněni stejně jako já. Není nic, co by bylo mimo vás, co není současně ve vás. Toto jsem vám přišel říci. Boží království je ve vás. Nosíte ho v sobě širým světem. Kamkoliv zamíří vaše kroky, jde Bůh ve vás s vámi. Nikdy vás neopustí, pokud neopustíte vy jeho a opustit ho můžete pouze ve svých myšlenkách."