Ideální zaměstnání

Na základě poznání Bhagavadgíty

Každý se zde rodíme s předem danými dispozicemi, určující náš charakter, jednání a tomu odpovídající postavení ve společnosti. Klíč k úspěchu v životě skýtá jejich naplnění, realizace naší vlastní povahy. Toto je metoda, kterou budou všichni obyvatelé spokojení.

Snaha napodobovat někoho jiného, aniž by taková byla naše přirozenost nikomu nikdy štěstí nepřineslo a ani nepřinese. Jediné co přinese pouze chaos a neštěstí, což je viditelný důsledek jak komunismu tak i demokracie, která tyto přirozené rozdílnosti nebere v potaz.

I. třída

Klid, sebeovládání, askeze, čistota, snášenlivost, čestnost, poznání, moudrost a zbožnost jsou přirozené rysy, podle kterých jednají bráhmanové (Inteligence)

II. třída

Hrdinství, síla, odhodlanost, důmyslnost, odvaha v boji, štědrost a vůdcovství jsou přirozené rysy jednání náležícího kšatriyům (ochráncům, managerům)

III. a IV. třída

Zemědělství, ochrana krav a obchod jsou přirozené činnosti náležící vaišjům, a šůdrům přísluší práce a služba pro druhé. (obchodníci a pracovníci)

Každý člověk může dosáhnout dokonalosti konáním práce, která mu náleží podle jeho přirozenosti.

Je lépe se věnovat svému zaměstnání, byť nedokonale, než zaměstnání někoho jiného dokonale.

Ó synu Kuntī, každá snaha je poznamenána nějakou vadou, tak jako je oheň zahalen kouřem. Nikdo se proto nemá zříkat práce, jež vzešla z jeho povahy, třebaže může být plná nedostatků.

V podmíněném životě je veškerá práce znečištěna kvalitami hmotné přírody. Dokonce i brāhmana musí konat oběti, při kterých je nezbytné zabíjet zvířata. Kšatriya - bez ohledu na to, jak je zbožný, musí zase bojovat s nepřáteli. Nemůže se tomu vyhnout. I velice zbožný obchodník musí někdy zatajit svůj zisk, aby mohl pokračovat v obchodování, a někdy může být nucen provozovat šmelinářství. Toho všeho se nelze vyvarovat. A šůdra, který slouží špatnému pánovi, musí plnit jeho nařízení, i kdyby tak měl dělat něco, co se dělat nemá. Přes všechny tyto nedostatky mají všichni i nadále konat své předepsané povinnosti, neboť pocházejí z jejich vlastní povahy.

Zde je uveden velice pěkný příklad: oheň je čistý, ale přesto ho provází kouř. Tím se však oheň neznečistí. I přes kouř je považován za nejčistší ze všech prvků. Zřeknutí se kšatrijských činností a přijetí zaměstnání brāhmany nikomu nezajistí, že jako brāhmana nebude muset dělat nic nepříjemného. Z toho se dá usoudit, že nikdo v hmotném světě nemůže být zcela prostý znečištění hmotnými kvalitami. Zmíněný příklad ohně a kouře je v této souvislosti skutečně příhodný. Když se v zimě vyndá z ohně kámen, kouř může dráždit oči i jiné části těla, ale přes všechny potíže je třeba ohně použít. Nikdo se nemá kvůli nějakým nepříjemnostem zříkat svého přirozeného zaměstnání - je třeba být rozhodnut sloužit Nejvyššímu Pánu konáním svých povinností. To je dokonalost. Když se někdo věnuje určitému zaměstnání, aby uspokojil Nejvyššího Pána, všechny nedostatky provázející toto zaměstnání se očistí. Jakmile jsou výsledky práce spojeny s oddanou službou a tím očištěny, osoba začne dokonale vidět vlastní já ve svém nitru. Tak vypadá seberealizace.