Mýtus jezení masa
Patrik Baboumian (oficiálně nejsilnějí muž Německa, vegan)
Proč skuteční muži nejedí maso
V současné době máme jasné vědecké důkazy, že k získání fyzické síly nepotřebujeme konzumovat maso. Já sám jsem po přechodu na rostlinnou stravu nabral svalovou hmotu, získal větší sílu a překonal několik světových rekordů. V tomto článku se tedy mohu opírat jak o vědecká zjištění, tak o osobní zkušenost.
Tváří v tvář faktům mi nešlo do hlavy, jak mohla kultura spojující maso s maskulinními stereotypy vůbec vzniknout a rozvinout se natolik, že je srovnatelná s náboženským dogmatismem, alespoň co se týká pokusů přesvědčit "věřící", aby se zkusili podívat na fakta. "Církev řízku" je mocnější než katolická církev a škoda, která působí lidstvu a přírodě, je nepoměrně vyšší.
Pojďme se vrátit v čase a podívat se, odkud se tento mýtus vzal. Dnes víme, že naši pravěcí předkové museli žít v malých tlupách založených na rodinných vztazích a organizovaných tak, že nejsilnější a nejvíce zkušení muži byli v rolích leaderů. Role vůdce byla s pojídáním masa spojena dvěma způsoby. Zaprvé, lov byl povinností a zároveň privilegiem dominantních mužů. Jak víme z archeologických nálezů, lov často nebyl nutností vedoucí k přežití, ale způsobem, jakým muži dávali najevo schopnosti a dovednosti nutné k tomu, aby se stali příštím leaderem. Zde leží první zdroj mýtu o spojení lovu a tudíž konzumace masa a množství svalové hmoty, nebo lépe řečeno hierarchické dominance. Tento vzorec provázel evropskou historii až do minulého století, kdy byl lov privilegiem aristokracie, přičemž obyčejní lidé za něj byli tvrdě trestáni.
Druhým zdrojem mýtu může být to, že leader pravěké tlupy byl prvním, kdo jedl, a čím níže jste byli v hierarchii, tím později jste se mohli najíst. K tomu si přidejme fakt, že naši předkové jedli hlavně rostlinné jídlo, lov byl považován za privilegium a maso bylo tudíž lákavějším a méně dostupným jídlem. Můžeme předpokládat, že leader a dominantní muži byli ti, co zkonzumovali většinu dostupného masa. Zatímco v pravěku silní jedli více masa proto, že byli silní, my si dnes myslíme, že konzumací masa zesílíme. To je podobný nesmysl jako myslet si, že konzumací mozků se staneme chytřejší. A ano, existovali lidé, kteří tomuto tvrzení věřili.
Když nyní známe hlavní zdroj mýtu, dejme si ho do kontextu se současnou realitou. Nejdřív mě nechte vysvětlit, proč dává smysl, aby ti nejsilnější ze skupiny jedli první a v případě nedostatku měli více jídla než slabí, což může vyústit až do smrti slabších jedinců v důsledku podvyživení. Takové chování dává z hlediska evoluce smysl pouze v případě, že leader své tlupě něco vrací nazpět. Něco, co je pro přežití skupiny kritické. To je důvodem přežití takového nefér a potenciálně smrtícího chování ke zbytku skupiny. Takový důvod si můžeme snadno představit, vzhledem k nebezpečné realitě, v jaké naši předkové žili. Ohrožovali je zvířecí predátoři, kruté přírodní podmínky a další tlupy, se kterými se mohli dostat do konfliktu... Za takových okolností potřebujete, aby silní členové skupiny mohli chránit slabé. Dávalo tedy větší smysl jíst méně a nechat někoho jíst více, aby byl v dobré fyzické kondici, schopný vás ochránit, než sice jíst více, ale ve finále ztratit celou skupiny v konfrontaci s některým z nebezpečí.
Ale pokud byla ochrana slabších důvodem toho, že leadeři jedli maso (o kterém víme, že nemá žádnou souvislost s fyzickou silou), co to znamená pro toho, kdo se považuje za leadera, v současné době? Současný svět se od toho, ve kterém žili naši předkové, výrazně liší. Dříve byl leader ochráncem rodiny nebo tlupy. Dnes žijeme v globalizovaném světě, kde každé naše rozhodnutí ve spoustě aspektů ovlivní celý svět. Nedává tedy smysl, aby leader, nebo lépe řečeno ten, kdo se rozhodl vzít zodpovědnost za ochranu ostatních, vzal pod svá ochranná křídla vzít mnohem větší množství jedinců? Neexistuje efektivnější způsob, jak chránit společnost, přírodu, další cítící bytosti a dokonce i sebe sama než přestat konzumovat živočišné produkty. Existuje celá řada dalších postojů, které můžete přijmout, jako je pacifismus, ekologická udržitelnost, férová ekonomika a tak dále, ale nic nemá větší pozitivní dopad na všechny aspekty než rozhodnutí přejít na rostlinnou stravu.
Pokud chcete být leaderem, musíte se naučit, jak být ochráncem.
Pokud chcete být leaderem, musíte se zamyslet nad přechodem na rostlinnou stravu.
Patrik Baboumian je německý strongman iránského původu a bývalý bodybuilder. Je držitelem ocenění (např. nejsilnější muž Německa 2011 v open kategorii) a řady rekordů včetně světových: na zádech unesl celkem 555 kilogramů na vzdálenost deseti metrů a nad hlavu zvedl 150kg sud. Soutěží v kategorii do 105kg. Na benč tahá 215kg, dřepuje 310kg.
Baboumian je veganem od roku 2011 po dlouhých letech vegetariánství. V roce 2013, tedy dva roky po přechodu na veganství, napsal: "Cítím se silnější než kdykoliv před tím a každý den se zlepšuji. Nevěřte samozvaným odborníkům, kteří se vám snaží namluvit, že potřebujete maso, vejce a mléko, abyste získali dostatek proteinů. Existuje spousta rostlinných zdrojů a vaše tělo vám poděkuje, když ho přestanete krmit mrtvým jídlem." Jeho slova nebyla plácnutím do vody, neboť světové rekordy překonával již jako vegan.