Moudrost Slovanů

Lípa jako symbol Slovanů a českého národa


Na první pohled se zdá, že je lípa celkem obyčejný strom, který běžně roste ve městech a na vesnicích, a vyskytuje se téměř až k polárnímu kruhu. Nicméně mnozí ani netuší, jak hluboce je zakořeněn symbol lípy ve slovanské kultuře a jaké mýty a tajemné legendy, spojené s tímto stromem, nám po staletí předávají naši předkové. Lípu ve svých dílech zmiňovali například Vergilius, Ovidius a Plinius a nazývali ji "zlatým stromem". V lidových písních ji lidé s láskou pojmenovávali jako "Lipinka", "Lipuška". Z těchto názvů skutečně vyzařuje velká něha a láska k tomuto stromu. A to není náhodou. Lípa je vnímána jako ženský prvek, symbol jemnosti, něhy a ženství, a to nejen u slovanských národů.

Ve staroslovanské kultuře byla lípa posvátným stromem a byla ztotožňována s bohyní lásky a krásy jménem Lada (Radha). V těch dávných dobách naši předkové prováděli velké množství rituálních obřadů a oslav přímo vedle staré, mohutné lípy nebo mezi několika lípami. Kolem lípy se tančilo a tyto tance byly věnované lipovým květům, lipové vůni a také lipovým životodárným vlastnostem. Kromě toho se pod lípou konaly vesnické sněmy, soudy nebo schůze a kázání. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku bývalo zvykem, že při svatbě nebo jiné významné události byla vysazována lípa. Když se tyto stromy sadily v řadách v ulicích, znamenalo to usmíření nebo ukončení války a konfliktů.

Lípa byla také považována za strom Matky Boží. Lidé věřili, že když Panna Marie sestupuje z nebe na zem, odpočívá právě na lípě. Na větve lípy lidé zavěšovali svaté obrázky, věřili totiž, že zázračné svaté obrázky se nejčastěji objevovaly pravě na tomto stromě. Jedna křesťanská legenda praví, že lípa se stala útočištěm pro Marii, když s malým synem Ježíšem uprchla do Egypta.

Slované uctívali lípu nejen jako posvátný strom, ale také jako matku, která dává svým dětem vše, co potřebují. Z lipového dřeva se vyřezávaly lžíce, hrnečky, tácy a jiné potřebné vybavení pro domácnost. Také se vyráběly štíty, s pomocí kterých se vojáci bránili na bojištích a skrývali se před oštěpy a meči nepřátel. Z lipového dřeva se vyřezávaly oltáře, ikony a také hudební nástroje. Ze dřeva lípy se každý rok vysekával tzv. "živý" oheň, který byl jakýmsi magickým symbolem v domě a představoval život a obnovu. Lípa byla opředená spoustou mýtů a pověr. Lipové lýko sloužilo ke spoutávání démonů. Figurku z lipového dřeva lidé nosili pro štěstí. Lipová kůra pak chránila před otravou a listy se využívaly při provádění tajných kouzel k získání nesmrtelnosti. Věřilo se také, že do lípy nikdy neudeří blesk, proto byla vysazována přímo u domů nebo se stávala útočištěm pro poutníky během bouřky.

Z příběhu Vasilisa překrásná

"Smrt Koščeje Nesmrtelného se nachází v křišťálové truhle (mrtvý, parazitický, uměle vytvořený egregor), křišťálová truhla visí vysoko ve větvích čarovného dubu (vesmír). V truhle sedí zajíc (mazaná lež), v zajíci kachna (nebeská lež), v kachně vejce (svět z toho vyplývající). Ve vejci jehla (propaganda a vymývání mozku nepravdou vysíláním). Koščejova smrt je ukryta ve špičce jehly. Když se ulomí špička jehly, pak prokletý Koščej zemře.

Sidorov