Rada starších ČSR


Sokrates potažmo Platón považovali jako nejlepší způsob zřízení společnosti osvícenou aristokracii. Těch důvodů proč tomu tak je, je mnoho, však ten nejpodstatnější značí, že je přirozené mít ve vedení státu šlechetné neboli šlechtu a moudré neboli mudrce pospolu. Dobře si byli vědomi toho, že povahu člověka nelze přetvořit, lze ji pouze použít pro dobro všech. Jak komunismus tak i demokracie však záměrně zabíjí tuto přirozenou rozdílnost povah lidí a jejich následné sebeurčení a z toho vyplývající zaměstnání. Proto ten dnešní všudepřítomný chaos a z něj vyplývající všeobecná nespokojenost a napětí. Víme, že je něco hodně špatně, ale neznáme řešení. Jinými slovy, pokud neexistuje aktivní složka ochránců dharmy, neboli lidskosti a božího řádu, jejíž nejdůležitější složkou je duchovní aspekt života člověka, následuje nevyhnutelně pád, který nyní v přímém přenosu zažíváme.


Do vedení společnosti se dostávají ti nejhorší z nejhorších, nikdo je nezná, nikdo je nevolil, ale rozhodují o osudech lidí.... Pokud tedy zrovna nechceme žít jako poustevníci a hodláme rozvíjet komunity a lidské společenství nezbytně musíme následovat vzor, který doporučuje jak védská civilizace, tak i vzor který dodnes vidíme u tradičních indiánů. Indiáni mají jednoho náčelníka, kterého vybere rada starších a velmi dobře vědí proč to takto mají. Velmi dobře vědí proč nemají "úžasnou" demokracii.


Od malička jsou ve védské společnosti lidé vedeni podle své inklinace, protože se přirozeně rodíme s rozdílnými schopnostmi, které jsou od útlého věku rozpoznatelné. Co se však děje ve škole, tak všechny děti vhodíme do jednoho pytle a všechny známkuje podle stejného mustru. Je to ten příklad, když bychom hodnotili rybu podle její schopnosti lézt na strom, králíka ve schopnosti plavat a tygra ve schopnosti létat, propadli by. Tímto způsobem formujeme většinu dětí do šedé průměrnosti a jen málo jich skutečně dělá v životě to, k čemu má přirozené vlohy. Za 10 let biflování převážně nedůležitých informací pod obrovským stresem s vidinou dobrého platu člověk něco vystuduje, aby tedy měl nějaký solidní papír, se kterým půjde žebrat o nějakou práci. Během této "vymývárny mozku", nazývané vznešení vzdělávací zařízení, bohužel ztratí student povětšinou svojí veškerou kreativitu a nadšení a pozvolna zapomene na své představy a dětský sny. Výsledek je ten, že každý dělá věci jen kvůli penězům, aniž by ho jeho práce naplňovala, aniž by v ní nacházel nějaký smysl, natož pak aby tak plnil své životní poslání.


Jakmile však začne být vzdělávání založeno individuálním způsobem, vyřeší se tím všechny problémy společnosti. Přirození obchodníci budou vzdělávání v obchodování a marketingu, manuálně zruční tvůrci se zaměří čistě na svoje tvoření a výrobu, bojovníci a ochránci ostatních budou zastávat pozice lídrů a manažerů a intelektuálové s duchovním poznáním budou učitelé a poradci všech. Toto rozdělení do těchto 4 skupin není umělé, je přirozené stejně jako existují 4 roční období. Na zasněžených cestách nelze jezdit na kole a na jaře nelze sklízet úrodu jablek, stejně tak člověk s povahou obchodníka nemůže řídit stát a intelektuál by neměl zametat ulice jen protože měl názory, které nevyhovovali režimu.


Pyramidální struktura fungování lidské společnosti je tedy přirozená, zaručující přirozený řád, protože jinak vzniká chaos. Srovnávat lidskou rasu se zvířaty je zavádějící, jelikož jsme se ze zvířat nevyvinuly, jak tvrdil ve svém nezralém mládí pan Darwin, ale existujeme na planetě od jejího vzniku. Pro lidskou rasu jsou proto ve védách doporučené návody jak nejlépe zařídit společnost, viz Manusamhita, Šrímad Bhagavatam, Atrhašastra, atd...tato písma mluví jedině o pyramidálním řízení společnosti, nikoliv o tom, že se něco samo a že jsme si všichni rovni. Na duchovní úrovni jsme si rovni, však ne na materiální a to je třeba brát v potaz. Démoni v pyramidální struktuře používají jako nástroj řízení společnosti strach, ale duchovní kultury naopak přirozený respekt a úctu, jelikož vyšší pozice ve společnosti znamená jedině větší odpovědnost za ostatní.


Nejmenší jednotka společnosti je rodina, však pyramidální princip v ní přirozeně existuje. K zodpovědnému milujícími otci rodiny mají přirozené všichni úctu, proto zastává v rámci rodiny nejvyšší post. Přirozeně neexistuje, že se dítě pro něco rozhodne a to si prosazuje na úkor celé rodiny. V takové rodině nepanuje strach, ale láska a každý je spokojený a potřeby všech jsou naplněny. Však pokud otec není milující, je nezodpovědný, zneužívá svého postavení a síly, vykořisťuje svojí ženu a děti je to způsob reptalianský neboli démonský.


A nyní praktická část..


Žádoucí je nyní nahradit otce tyrana šílence, za otce milujícího. Otec šílenec tyran představuje současnou vládu. Otec milující pro vás zatím neexistuje, jelikož jste byli do teď připoutání k představě "no ale ať je otec jaký je, musí se poslouchat" Anebo se někteří z nás domníváte "otec je tyran, proto nepotřebuji otce - nepotřebuji žádnou vládu" což je však zatím utopie. Ještě nejsme coby lidstvo tak zralí, tak zodpovědní, především za vlastní duchovní růst, abychom dokázali žít bez nutnosti řádu na úrovni společnosti a ještě dlouho tomu tak nebude.

Abychom něco dokázali převést do reality, musíme to nejprve vidět na úrovni mentální. Musíme to vidět jako reálně existující věc, od které nás dělí pouze čas. Pokud se jedná o relativně malou věc, jako je například stavba nového domu, nebo kurníku na dvoře, vystačíme si povětšinou sami. Co se týče stavby zřízení společnosti, tak tam je zapotřebí už synergická spolupráce.

Synergicky znamená, že se nacházíme na jedné vlnové délce. Jedině takto dokážeme postavit dům pro celé lidstvo. Ne každý je však na úrovni synergie, jelikož mu chybí vlastní integrita. Není dostatečně proaktivní, nedělá věci podle jejich důležitosti, není empatický, tudíž dostatečně nerozumí a ani nechce rozumět pohledu druhých. Bez takto vybavených lidí, jinými slovy vědomých, nelze provést operaci stvoření "milujícího otce". Vidíme problém, víme jak jej vyřešit, zbývá jej zrealizovat.

Deklarujeme tedy  tímto společnou národní platformu nazvanou Rada starších ČSR, která je ekvivalentem pojmu "milující otec".


Členové rady starších ČSR:

Bohdan Koleček

Peter Michálek

Vítězslav Oscar Vojtěchovský

Jakub Šulc

Břetislav Jureček

Petr Machala

David Hess

Jaroslav Judas