Tolerantní muž a žena - moudrost nebo hloupost?

27.01.2021

Přílišná tolerance bývá znakem nedostatku přirozené a zdravé hierarchie ve společnosti. A z toho pramenícího nedostatku spravedlnosti. Protože kde není hierarchie, tam nemůže být nikdy spravedlnost. Tolerance je znakem úpadku. Tam, kde je taková ta všeobjímající blahosklonná tolerance, tam nejde vývoj kupředu. Proč by taky. Už jste viděli nějakého člověka, který by rostl, když nemusí, když se mu utírá prdelka voňavým toaletním papírem? Tolerance to jsou uprchlíci, násilníci a paraziti. Protože v prostředí tolerance můžou. Dostanou se všude a můžou si dělat co chtějí. Tolerance je nevědomost. A proto každý kdo chce vládnout a zneužívat lidi, tak je v první řadě musí přesvědčit, že musí být tolerantní, hodní, milí a že slušnost znamená všechno všem dovolit a nechat ostatní dělat si co jen chtějí. Zkrátka, že jakákoli konfrontace je špatná. A proč je taková tolerance nevědomost? Protože jediný člověk, který může druhým tolerovat nesmysly je člověk, který sám vůbec netuší nic o životě, ale paradoxně je přesvědčen, že všechno zná a všechno ví. Jenomže sám neví a proto nutně potřebuje, aby mu druzí, také jeho hlouposti tolerovali. Vzájemně tolerantní proto mohou být jen hlupáci. Kteří netuší co je správné a co špatné. Jenomže si myslí, že tuší. Toleruju, protože potřebuju, aby jste to neviděli a tak vás musím poblouznit svojí tolerancí miláčkové. Abyste neviděli moji hloupost a pocit nadřazenosti. Tolerance je můj falešný trůn. Protože nemám žádný jiný. Nemám trůn charakteru, síly, vnitřní integrity, nebo moudrosti a tak mi nezbývá, než trůn tolerance. A tím si vás držím v podřízené pozici miláčkové. Protože tolerantnímu člověku se neodporuje. Tomu se dluží. Za jeho toleranci. A proto tolerantnímu člověku dovolím i to, co se mi nelíbí. Ten, kdo mě pořád toleruje, ten mě má v hrsti. Tolerance nemá nic společného s láskou. Právě naopak. Tolerantní člověk se odmítá vypořádat se svojí vlastní nenávistí. Ne nadarmo je často ve filmech zdánlivě přísný a tvrdý člověk, kterého nikdo nemá rád, ale ten se nakonec ukáže jako poctivý a nezištný hrdina a ten hodný, který všechny chválí a miluje, se ukáže jako člověk, který celou dobu jen bažil po vlastním prospěchu. Je velký omyl století myslet si, že lidé, kteří všechno jen tolerují jsou hodní a milující. Dokud budou lidé tolerantní, nebudou moct přijmout zdravý systém založený na zdravé hierarchii. Vlastně to dokonale pojistil ten velký parazit tam nahoře. Stačí jen naučit lidi být nekonečně tolerantní. Slepá a hluchá tolerance není láska. Ani úcta a ani respekt. Slepá a hluchá tolerance je zbabělost. Strach ze života. A proto díky za každého kdo má odvahu něco netolerovat. Kdo má odvahu žít. Narovinu. Na férovku. Upřímně. Statečně. Se vztyčenou hlavou.

Simona Lawandovská