Poselství Bhagavadgíty pro tento den

Všechny planety v hmotném světě, od té nejvýše až po tu nejníže ležící, jsou místy utrpení, kde dochází k opakovanému rození a umírání. Ó synu Kuntī, avšak ten, kdo dosáhne Mého sídla, se již nikdy znovu nerodí.

BG. 8.16

Všichni yogīni - karma-yogī, jñāna-yogī, haṭha-yogī a tak dále-musí nakonec dosáhnout dokonalé oddanosti na úrovni bhakti-yogy neboli yogy vědomí Boha; teprve pak mohou odejít do Jeho transcendentálního sídla, odkud se již nikdy nevrátí. Ti, kteří dospějí na nejvýše ležící hmotné planety, planety polobohů, znovu podléhají opakovanému rození a umírání. Tak jako pozemšťané stoupají na vyšší planety, obyvatelé vyšších planet, jako je Brahmaloka, Candraloka a Indraloka, klesají na Zemi. Konání oběti zvané pañcāgni-vidyā, doporučované v Chāndogya Upaniṣadě, umožňuje živé bytosti dosáhnout Brahmaloky, ale pokud tam nerozvíjí vědomí Kṛṣṇy, musí se vrátit na Zemi. Ti, kdo na vyšších planetách dále rozvíjejí vědomí Kṛṣṇy, se postupně dostávají stále výše na další planety a v době zničení vesmíru jsou přemístěni do věčného duchovního království. Śrīdhara Svāmī ve svém komentáři k Bhagavad-gītě cituje tento verš:

brahmaṇā saha te sarve
samprāpte pratisañcare
parasyānte kṛtātmānaḥ
praviśanti paraṁ padam

"Brahmā a všichni jeho oddaní, kteří neustále jednají vědomi si Kṛṣṇy, jsou při zničení tohoto hmotného vesmíru přemístěni do duchovního vesmíru na příslušné duchovní planety, odpovídající jejich touhám."