Den známý jako Aksaya-tritiya nastává třetího (tritiya) dne dorůstajícího měsíce v měsíci Vaisakha, což je tento rok 10.5.2024. Každá sekunda tohoto požehnaného dne je zcela příznivá. Aksaya znamená "nevyčerpatelný"; cokoli, co člověk podnikne v den Aksaya-tritiya, bude mít zaručeně úspěch, zejména vykonávání oddaných činností, které zaručují nevyčerpatelný prospěch.
Aksaya-tritiya je den, kdy začala Treta-yuga, řeka Ganga sestoupila na Zemi, pán Brahma stvořil vesmír a prvotní obilninu ječmen. Také festival známý jako Candana-yatra začíná na Aksaya-tritiya. Aksaya-tritiya je také oslavován jako den příchodu inkarnace Pána Višnua v podobě Parašurámy, který vyzabíjel 21 generací falešných královských dynastií a očistil tak Zemi od jejich zhoubného působení.
V chrámu Šri Krishna Mutt se koná zvláštní festival, během kterého se uctívá aksaya-patra, podivuhodný hrnec darovaný bohem slunce Draupadí. Šrimati Draupadí dostala požehnání, že její hrnec poskytne neomezené množství jídla při každém jídle, dokud z něj ten den nebude sama jíst. Zdá se, že hrnec se dostal pod správu Šri Madhvacharyi a na Aksaya-tritiya je hojně rozdáváno prasádam (požehnané jídlo) po celý den.
V Nandagramu, kde si Šrí Krišna užíval dětských zábav s Nandou Mahárádžou a matkou Jašódou, se na Aksaya-tritíji odehrála zajímavá událost. Když Nanda Mahárádža založil své sídlo v Nandagramě, vyhloubil velké jezero, tehdy známé jako Nanda Sarovara. Nanda Mahárádž, jeho rodinní příslušníci a všichni Vradža-vasové se v tomto jezeře koupali. A říká se, že zatímco se Nanda Maharaja a jeho rodina koupali na jednom konci jezera, Vrsabhanu Maharaja se občas přišel koupat se svou rodinou na druhém konci. Podle místní tradice Šrímatí Rádhárání a Krišna plavali pod vodou doprostřed jezera a věnovali se tam svým zábavám.
Jednoho dne si malý Krišna všiml, že matka Jašóda místo vaření obvyklého jídla z rýže, dálu, subji a chapatis připravovala všechny druhy smažených jídel s dálem, nudlemi a moukou. Když se jí Krišna zeptal, proč ty věci vaří, odpověděla, že Nanda Mahárádža se příští den vydá na pouť a že smažené věci, které připravuje, vydrží několik dní, aniž by se zkazily.
Kršna se pak zeptal, kam jde Jeho otec, a matka Jašóda odpověděla, že jde do Prayagu. Malý Krišna šel za Nandou Mahárádžou a zeptal se ho, kde je Prayag a proč tam jde. Nanda Mahárádža vysvětlil, že Prayag je nejposvátnější místo, kde se setkávají a stékají tři řeky Ganga, Jamuna a Sarasvatí, a že vykoupat se tam bylo nanejvýš příznivé.
Druhý den ráno byla Aksaya-tritiya, ideální den pro zahájení dlouhé cesty. Jako obvykle Nanda Mahárádža vstal brzy a šel se vykoupat ve svém jezeře. Když tam dorazil, uviděl muže, kterého nikdy předtím neviděl, impozantního, královského člověka, jak se válel v prachu. Zatímco se válel v prachu, muž se hlasitě smál. Tu a tam vstal a ponořil se do Nandy Sarovary, a pak zase vyšel ven, válel se v prachu a smál se a znovu se koupal v jezeře.
Nanda Mahárádža přistoupil ke královském muži a zeptal se: Mahárádži, kdo jsi?"Já jsem Prayaga," odpověděl muž."Prayaga? Neznám nikoho v Nandagramě s tímto jménem.""Ne, ne." nejsem odtud. Jsem Prayaga Raja, král všech svatých míst (tirthas)!" "A proč jsi sem dnes přišel, mahárádži?" "Po celý rok lidé přicházejí, koupou se v mých vodách a zanechávají své hříchy. Takže každý rok, na Aksaya Tritiya, přicházím sem, vyvaluji se v prachu Vraji a koupu se v této sarovaře, protože tento prach a toto jezero mají moc očistit (pavana) člověka od všech hříchů."
Nanda Mahárádža byl ohromen. Najednou si všiml, že na druhé straně jezera je mnoho krásných dam v hedvábných sárí vyšívaných zlatými a stříbrnými nitěmi. Také se koupali v jezeře. Nanda Mahárádža k nim uctivě přistoupil a zeptal se, kdo jsou. Jedna z dam odpověděla: " Já jsem Ganga." Další řekla: "Jsem Sarasvati." A další řekl: "Jsem Godavari." Všechni odpověděli jmény různých svatých řek: Kurujangala, Kaveri, Narmada, Brahmaputra, Mahananda atd. Pak se Nanda Mahárádža zeptal: "A proč jste sem dnes přišli? Nikdy předtím jsem vás tady neviděl." Dámy vysvětlily, že po celý rok lidé vkládají své hříchy do jejich vod a že každý rok v den Aksaya Tritiya přicházeli do Vraji, aby se vyváleli v jejím prachu a vykoupali se v sarovaře a tím se očistili (pavana).
Poté, co se Nanda Maharaja vykoupal, šel zpět na kopec do svého sídla. V té době byl už malý Krišna vzhůru. Přišel před svého otce a zeptal se: "Tati, už jdeš?" "Ne, Lálo(miláčku)." Ne, nejdu." " A Proč ne?" "Protože dnes se všechna posvátná místa, které jsem chtěl navštívit, přišla vykoupat v našem jezeře a očistit se (pavana). Tak proč bych si měl dělat tu práci a jít za nimi, když všichni přišli sem k nám?" Od toho dne se jezírko Nanda Sarovara stalo známým jako Pavana Sarovara.
Nikdo nebude zanedlouho slyšet více na něco takového my jsme Slované, my jsme Bohémové. Tyto označení se týkají tělesného pojetí spojení s určitým rodem, územím světa. To je sice náramně pěkná věc, mít svůj rod a udržovat v něm svoje tradice, ale to není stále ještě to, co člověk má v životě dosáhnout. Všichni lidé se trvale a pevně spojí...
Paraśurāma je Nejvyšší Pán, jehož věčným posláním je paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām-chránit oddané a ničit ateisty. Zabíjet všechny hříšné lidi je jedním z významů inkarnace Boha. Takové zabíjení je však odlišné od běžného zabíjení, které způsobeno chamtivostím záští, chtíčem a zlomyslností obyčejných duší tohoto světa. Pánova motivace...
Náš domov není v tomto dočasném, iluzorním vesmíru, ale ve světě lásky a blaženosti v sídle Pána Krišny a jeho milované Šrímatí Rádharaní. Nejvyšší cíl života je jít do tohoto místa a sem se již znovu neinkarnovat. Myslet si, že by nám tam něco chybělo je důsledek nevědomosti vzniklé připoutáním se k nepravému pojetí já a moje - moje tělo,...
