Den nikdy nekončící hojnosti a zdaru

Den známý jako Aksaya-tritiya nastává třetího (tritiya) dne dorůstajícího měsíce v měsíci Vaisakha, což je tento rok 10.5.2024. Každá sekunda tohoto požehnaného dne je zcela příznivá. Aksaya znamená "nevyčerpatelný"; cokoli, co člověk podnikne v den Aksaya-tritiya, bude mít zaručeně úspěch, zejména vykonávání oddaných činností, které zaručují nevyčerpatelný prospěch.

Aksaya-tritiya je den, kdy začala Treta-yuga, řeka Ganga sestoupila na Zemi, pán Brahma stvořil vesmír a prvotní obilninu ječmen. Také festival známý jako Candana-yatra začíná na Aksaya-tritiya. Aksaya-tritiya je také oslavován jako den příchodu inkarnace Pána Višnua v podobě Parašurámy, který vyzabíjel 21 generací falešných královských dynastií a očistil tak Zemi od jejich zhoubného působení.

V chrámu Šri Krishna Mutt se koná zvláštní festival, během kterého se uctívá aksaya-patra, podivuhodný hrnec darovaný bohem slunce Draupadí. Šrimati Draupadí dostala požehnání, že její hrnec poskytne neomezené množství jídla při každém jídle, dokud z něj ten den nebude sama jíst. Zdá se, že hrnec se dostal pod správu Šri Madhvacharyi a na Aksaya-tritiya je hojně rozdáváno prasádam (požehnané jídlo) po celý den.

V Nandagramu, kde si Šrí Krišna užíval dětských zábav s Nandou Mahárádžou a matkou Jašódou, se na Aksaya-tritíji odehrála zajímavá událost. Když Nanda Mahárádža založil své sídlo v Nandagramě, vyhloubil velké jezero, tehdy známé jako Nanda Sarovara. Nanda Mahárádž, jeho rodinní příslušníci a všichni Vradža-vasové se v tomto jezeře koupali. A říká se, že zatímco se Nanda Maharaja a jeho rodina koupali na jednom konci jezera, Vrsabhanu Maharaja se občas přišel koupat se svou rodinou na druhém konci. Podle místní tradice Šrímatí Rádhárání a Krišna plavali pod vodou doprostřed jezera a věnovali se tam svým zábavám.

Jednoho dne si malý Krišna všiml, že matka Jašóda místo vaření obvyklého jídla z rýže, dálu, subji a chapatis připravovala všechny druhy smažených jídel s dálem, nudlemi a moukou. Když se jí Krišna zeptal, proč ty věci vaří, odpověděla, že Nanda Mahárádža se příští den vydá na pouť a že smažené věci, které připravuje, vydrží několik dní, aniž by se zkazily.

Kršna se pak zeptal, kam jde Jeho otec, a matka Jašóda odpověděla, že jde do Prayagu. Malý Krišna šel za Nandou Mahárádžou a zeptal se ho, kde je Prayag a proč tam jde. Nanda Mahárádža vysvětlil, že Prayag je nejposvátnější místo, kde se setkávají a stékají tři řeky Ganga, Jamuna a Sarasvatí, a že vykoupat se tam bylo nanejvýš příznivé.

Druhý den ráno byla Aksaya-tritiya, ideální den pro zahájení dlouhé cesty. Jako obvykle Nanda Mahárádža vstal brzy a šel se vykoupat ve svém jezeře. Když tam dorazil, uviděl muže, kterého nikdy předtím neviděl, impozantního, královského člověka, jak se válel v prachu. Zatímco se válel v prachu, muž se hlasitě smál. Tu a tam vstal a ponořil se do Nandy Sarovary, a pak zase vyšel ven, válel se v prachu a smál se a znovu se koupal v jezeře.

Nanda Mahárádža přistoupil ke královském muži a zeptal se: Mahárádži, kdo jsi?"Já jsem Prayaga," odpověděl muž."Prayaga? Neznám nikoho v Nandagramě s tímto jménem.""Ne, ne." nejsem odtud. Jsem Prayaga Raja, král všech svatých míst (tirthas)!" "A proč jsi sem dnes přišel, mahárádži?" "Po celý rok lidé přicházejí, koupou se v mých vodách a zanechávají své hříchy. Takže každý rok, na Aksaya Tritiya, přicházím sem, vyvaluji se v prachu Vraji a koupu se v této sarovaře, protože tento prach a toto jezero mají moc očistit (pavana) člověka od všech hříchů."

Nanda Mahárádža byl ohromen. Najednou si všiml, že na druhé straně jezera je mnoho krásných dam v hedvábných sárí vyšívaných zlatými a stříbrnými nitěmi. Také se koupali v jezeře. Nanda Mahárádža k nim uctivě přistoupil a zeptal se, kdo jsou. Jedna z dam odpověděla: " Já jsem Ganga." Další řekla: "Jsem Sarasvati." A další řekl: "Jsem Godavari." Všechni odpověděli jmény různých svatých řek: Kurujangala, Kaveri, Narmada, Brahmaputra, Mahananda atd. Pak se Nanda Mahárádža zeptal: "A proč jste sem dnes přišli? Nikdy předtím jsem vás tady neviděl." Dámy vysvětlily, že po celý rok lidé vkládají své hříchy do jejich vod a že každý rok v den Aksaya Tritiya přicházeli do Vraji, aby se vyváleli v jejím prachu a vykoupali se v sarovaře a tím se očistili (pavana).

Poté, co se Nanda Maharaja vykoupal, šel zpět na kopec do svého sídla. V té době byl už malý Krišna vzhůru. Přišel před svého otce a zeptal se: "Tati, už jdeš?" "Ne, Lálo(miláčku)." Ne, nejdu." " A Proč ne?" "Protože dnes se všechna posvátná místa, které jsem chtěl navštívit, přišla vykoupat v našem jezeře a očistit se (pavana). Tak proč bych si měl dělat tu práci a jít za nimi, když všichni přišli sem k nám?" Od toho dne se jezírko Nanda Sarovara stalo známým jako Pavana Sarovara.