Kořenová příčina válek

Sanskrtské slovo karma znamená ,,čin``, nebo přesněji jakékoliv hmotné jednání, které přináší následek, poutající nás k hmotnému světu. Ačkoliv je představa karmy všeobecně spojována s východní filozofií, také mnoho lidí na Západě začíná chápat, že karma je přírodním zákonem, podobně jako zákon gravitace, a nelze se mu vyhnout. Za každou akci existuje reakce. Jestliže způsobujeme bolest a utrpení jiným živým tvorům, musíme podle zákona karmy následně snášet bolest a utrpení jak individuálně, tak kolektivně. Sklidíme co zasejeme, ať v tomto životě nebo v příštím, jelikož příroda má svoji vlastní spravedlnost. Zákonu karmy neunikne nikdo kromě těch, kteří porozumí, jak funguje.

Vezměme názorný příklad z Véd, abychom porozuměli, jak může karma zapříčinit válku. Občas vypukne v bambusovém lese požár, když se o sebe třou stromy. Skutečnou příčinou ohně však nejsou stromy, ale vítr, který jimi pohybuje. Stromy jsou pouze nástroji. Podobně můžeme ze zákona karmy odvodit, že Spojené státy a Rusko nejsou skutečnými příčinami napětí, které mezi nimi existuje, napětí, které může lehce roznítit lesní požár nukleární války. Skutečnou příčinou je neviditelný vítr karmy, který vytvářejí zdánlivě nevinní obyvatelé celého světa.

Podle zákonů karmy má řeznický krámek nebo stánek s uzeninami (i místní klinika, kde se provádějí potraty) více co činit s hrozbou nukleární války než Bílý dům nebo Kreml. S hrůzou se odvracíme od obrázků nukleární války, ale každý den dovolujeme stejně děsivé masakry na jatkách na celém světě.

Když lidé jedí maso, tvrdí, že oni zvířata nezabíjejí. Když ale toto maso v obchodě kupují, platí vlastně někoho jiného, aby za ně zabíjel a všichni si tak přivolávají následky karmy. Může to být snad něco jiného než pokrytectví, demonstrovat za mír a potom jít ke stánku na párek nebo domů na grilovaný biftek?

Je to stejná faleš, jakou zavrhuje George Bernard Shaw:

"Neděli za nedělí o světlo snažně prosíme,

aby nám kročeje vedlo cestou, jíž kráčíme;

až po krk už máme válek, dále bojovat nechceme,

přitom však mrtvolou za mrtvolou rádi se nacpeme."

Šríla Prabhupáda ve svých výkladech Bhagavad-gíty: ,,Ti, kdo zabíjejí zvířata a způsobují jim zbytečnou bolest - jako třeba lidé na jatkách - budou stejným způsobem zabiti v příštím životě a i v mnoha dalších, které přijdou.

Pythagoras ze Sámu proklamoval: "Nedovoluj svým dětem zabíjet hmyz; tím začíná vraždění lidí.

Dokud budou lidé vraždit zvířata, budou zabíjet i jeden druhého. Vždyť kdo seje semena vraždění a utrpení, nemůže sklízet radost a lásku."

,Ó, moji bratři, neposkvrňujte si svá těla hříšnými pokrmy. Máme obilí, máme jablka ohýbající větve svojí vahou a hrozny nalévající se na révách. Jsou zde lahodně vonící byliny a zeleniny, které můžeme vařit a zjemnit na ohni, a ani nám není odpíráno mléko nebo mateřídouškou vonící med. Země poskytuje štědře bohatství potravin a nabízí nám hostiny i bez krveprolití; pouze zvířata uspokojují svůj hlad masem, a dokonce ani ne všechna, protože koně, dobytek a ovce žijí z trávy.``

V jedné eseji nazvané O jedení masa římský autor Plutarch píše: ,,Jak se vůbec dokážete ptát, jaký

důvod měl Pythagoras k odmítání masa? Mne spíše překvapuje, co způsobilo a jaké bylo rozpoložení mysli člověka, který se poprvé ústy dotkl usedlé krve a přinesl ke svým rtům maso zabitého stvoření, který položil na stůl mrtvá, nechutná těla a odvážil se nazvat jídlem a živinami ty části, jež před nedávnem bučely a naříkaly, pohybovaly se a žily... Je jisté, že nejíme ze sebeobrany lvy a vlky, spíše naopak, tato zvířata ignorujeme a zabíjíme neškodná, krotká stvoření bez drápů a zubů, která nás vůbec neohrožují. Kvůli kousku masa je připravíme o slunce, o světlo a o život, na který mají právo.``

Plutarch potom vyzval masožravce: ,,Jestliže prohlašujete, že jste pro tuto stravu stvořeni od přírody, pak si sami zabijte to, co chcete jíst. Udělejte to však prostředky, kterými vás příroda vybavila, bez kyje, nože nebo sekery.``

Básník Shelly byl odevzdaným vegetariánem. Ve své eseji Obhájení přirozené stravy píše: ,,Ať se zastánce zvířecí stravy sám přinutí k rozhodující zkoušce své způsobilosti a jak doporučuje Plutarch, ať rozerve živé jehně svými zuby a s hlavou ponořenou do jeho vnitřností ať ukojí svou žízeň horkou krví... potom, jedině potom, by byl důsledný.``

Lev Nikolajevič Tolstoj napsal, že ,,zabíjením zvířat kvůli jídlu v sobě člověk nevyhnutelně potlačuje svoji nejvyšší duchovní schopnost - soucit a milosrdenství k živým stvořením jako je on sám - a otupováním svých vlastních citů se stává krutým``. Také upozornil, že ,,pokud jsou naše těla živými hrobkami zabitých zvířat, jak můžeme očekávat, že na Zemi zavládnou ideální podmínky``?

Leonardo da Vinci napsal: ,,Člověk je zajisté pánem tvorstva, neboť ve své brutalitě předčí všechna

zvířata. Žijeme ze smrti jiných. Jsme jako pohřebiště!`` A dodal: ,,Přijdou doby, kdy se lidé budou dívat na zabití zvířete jako se dívají na zabití člověka.``

Mahátma Gándhí cítil, že etické principy jsou pro celoživotní rozhodnutí k přechodu na vegetariánství silnější podporou nežli zdravotní důvody. ,,Cítím,`` řekl, ,,že duchovní pokrok na jistém stupni vyžaduje, abychom přestali zabíjet naše bližní tvory pro uspokojování tělesných potřeb.`` Prohlásil také: ,,Velikost národa a jeho morální vyspělost můžeme posuzovat podle toho, jak zachází se zvířaty.``

"Kdyby jatka měla stěny ze skla, každý by byl vegetarián." (Paul McCartney)

Všechna důležitá písma člověku přikazují, aby žil bez zbytečného zabíjení. Starý Zákon říká:

,,Nezabiješ``. Toto se bohužel mylně vykládá pouze jako odkaz na vraždu. Ale původní hebrejština

zní: lo tirtzach, což v doslovném překladu znamená ,,nezabiješ``. Úplný hebrejsko-anglický slovník

Dr. Reubena Alcalayho říká, že slovo tirtzach, zejména v klasickém hebrejském užití, se vztahuje na

,,jakýkoliv druh zabíjení`` a nikoliv nezbytně jen na vraždu člověka. Ačkoliv Starý Zákon obsahuje jistá nařízení ohledně pojídání masa, je jasné, že ideálním stavem je vegetariánství.

V knize Genesis (1,29) nalézáme, jak Bůh samotný prohlašuje: ,,Dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.`` I v dalších knihách Bible velcí prorokové pojídání masa odsuzují. Pro mnoho křesťanů je hlavním kamenem úrazu víra, že Kristus jedl maso a dále mnoho odkazů na

pojídání masa v Novém Zákoně. Ale podrobnější studium původních řeckých rukopisů ukazuje, že velká většina slov přeložených jako ,,maso`` jsou trophe, brome, a jiná slova, která jednodušeznamenají ,,potrava`` nebo ,,jedení`` v nejširším slova smyslu. Například v Evangeliu sv. Lukáše (8,55) čteme, že Ježíš vzkřísil ženu ze smrti a ,,nařídil, aby jí dali maso``. Původní řecké slovo, překládané jako ,,maso`` je phago, což znamená pouze ,,jíst``. Řecký výraz pro ,,maso`` je kreas a nikdy se nepoužívá ve spojení s Kristem.

Nikde v Novém Zákoně neexistuje žádný přímý důkaz, že by Ježíš jedl maso. Je to v souladu se slavným proroctvím Izaiáše o Ježíšově příchodu: ,,Panna počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel. Bude jíst smetanu a med, aby dovedl zavrhnout zlé a volit dobré.`` (Iz 7,14) V knize Takto promluvil Mohammed (přeložil Dr. M. Hafiz Syed) se žáci proroka Mohammeda dotazují: ,,Vpravdě, existují odměny za naše dobrodiní, která činíme čtyřnožcům a za to, že jim

dáváme pít vodu?`` A Mohammed odpovídá: ,,Za dobrodiní prokázané jakémukoliv zvířeti přichází

odměna.``

Pán Buddha je známý zvláště svým kázáním proti zabíjení zvířat. Ustanovil princip nenásilí (ahimsu) a vegetariánství jako základní krok na cestě k seberealizaci a vyslovil dvě zásady: ,,Neporážej vola, který oře tvé pole`` a ,,Neoddávej se žravosti, která vede k zabíjení zvířat``.

Nenásilí jako etický základ vegetariánství zdůrazňují také védská písma Indie. ,,Maso nikdy nelze získat bez ublížení živým stvořením,`` stojí v Manu-sanhitě, staré indické sbírce zákonů, ,,proto nechť se člověk vyhýbá požívání masa.`` V jiné části Manu-sanhitá upozorňuje: ,,Jestliže někdo dobře uváží ohavný původ masa a vykrmování a zabíjení živých bytostí, nechť zcela pojídání masa zanechá.``

V Mahábháratě (epické básni obsahující 100 000 veršů, o které se říká, že je nejdelší básní na světě) se vyskytuje mnoho pokynů proti zabíjení zvířat. Některé příklady: ,,Ten, kdo si přeje udržovat maso svého těla pojídáním masa z těl jiných bytostí, žije v utrpení ať už se narodil v jakémkoliv životním druhu.`` ,,Kdo může být krutější a sobečtější než ten, kdo udržuje své tělo pojídáním masa z těl nevinných zvířat?`` ,,Ti, kdo touží mít dobrou paměť, krásu, dlouhý život, pevné zdraví a tělesnou, morální a duchovní sílu, by neměli jíst zvířata.``

Každá živá bytost má duši. V Bhagavad-gítě Kršna popisuje duši jako zdroj vědomí a jako aktivní princip, který oživuje tělo každé živé bytosti. Podle Véd přechází duše evolučním vývojem z těl nižších životních druhů do vyšších, až dosáhne těla lidského. Pouze v lidské podobě potom duše může obrátit své vědomí k Bohu a v okamžiku smrti může být přemístěna zpátky do duchovního světa.

Šríla Prabhupáda ve svých výkladech ke Šrímad-Bhágavatamu říká: ,,Všechny živé bytosti musí naplnit určitou dobu, po kterou jsou uvězněny v určitém druhu hmotného těla. Musí završit dobu vymezenou k životu v příslušném těle a teprve potom se mohou povýšit do jiného těla. Zabíjení zvířat nebo jakékoliv jiné živé bytosti pouze zabraňuje tomuto procesu, neboť nezavršili dobu určenou pro uvěznění v určitém těle. Nikdo by proto neměl zabíjet těla pro svůj smyslový požitek, protože tím se zaplétá do hříšné činnosti. Krátce, zabití zvířete přerušuje jeho evoluci živočišnými druhy a ten, kdo zabíjí, bude neustále trpět následky za takové hříšné jednání.``

V Bhagavad-gítě (5.18) Kršna vysvětluje, že duchovní dokonalost začíná tehdy, když člověk dokáže

vidět, že jsou si všechny živé bytosti rovny: ,,Díky správnému poznání spatřují moudří v učeném a pokorném bráhmanu, krávě, slonu, psu a pojídači psů jedno a totéž.`` Kršna nás také poučuje,

abychom přijali zásady duchovního vegetariánství, když říká: ,,S láskou a oddaností Mi nabídni ovoce, květinu, lístek nebo vodu a Já to přijmu.``

V židovsko-křesťanských písmech se jasně uvádí ,,Nezabiješ``.

Nicméně i náboženští vůdcové, kteří se vymlouvají všemi možnými způsoby, se oddávají zabíjení zvířat a přitom se snaží vypadat jako svatí lidé. Tato fraška a přetvářka způsobuje v lidské společnosti ohromné katastrofy, jako třeba velké války, kdy spousty lidí jdou na bitevní pole a zabíjejí jeden druhého. Takové jsou účinky karmy.

Ti, kdo chápou zákony karmy, vědí, že mír nepřinesou smlouvy a mírové pochody, ale vzdělávací kampaň o důsledcích vraždění nevinných zvířat (a nenarozených dětí).

Pouze to může postupně zabránit narůstání špatné karmy. K vyřešení světových problémů je potřeba lidí s čistým vědomím, kteří vidí, že pravý problém je duchovní.