Moudrá žena
Žádná chytrá žena neexistuje. Existuje jen vychytralá. Žena totiž nemá přirozenou schopnost být chytrá. Má přirozenou schopnost být moudrá. A inteligence není moudrost. Moudrost pochází ze sebereflexe. A proto je velmi obtížné být skutečně moudrá. Schopnost sebereflexe má jen žena, která si nepotřebuje udržet sama před sebou tvář. A která si nepotřebuje udržet tvář před ostatními. Nepotřebuje dokazovat že toho hodně umí, a hodně zvládá. Podívejte se co všechno dokážu. Utáhnu i parní válec jednou rukou. Já jsem parní válec. Všechno zvládnu a ani se u toho nezapotím. Všechno pochopím, všechno odpustím, všechno udělám za vás. Já jsem mašina. Od rána jedu jak pila, nejím, nespím, uhněte jedu plnou parou vpřed...
Žena může být moudrá jen tehdy, když má odvahu ztratit tvář, tu falešnou tvář, kterou si vytvořila a které věří na život a na smrt. A bere ji tak strašně vážně. "Jsem moudrá, protože nepotřebuji být už inteligentní."Nepotřebuji vymýšlet chytrosti a chytré verze pravdy. Ani moje chytré verze lásky. Moje verze a moje představy. Inteligence totiž velmi úzce souvisí s představami. S mými dětskými představami o tom, jak bych měla vypadat, aby mě ostatní měli rádi, jak bych se měla chovat, aby mě ostatní měli rádi, co bych měla říkat a kdy bych to měla říkat, aby mě měli ostatní rádi. Jak bych se u toho měla tvářit, aby mě ostatní měli rádi, jaké bych měla mít vzdělání, aby mě ostatní měli rádi. Protože ničemu a nikomu nevěřím. A proto potřebuju abyste mě měli všichni rádi. Zajistím si tak bezpečí a jistotu, že budete dělat co chci a neublížíte mi. Protože se vás bojím, tak potřebuji abyste mě měli všichni rádi. Protože pořád potřebuju mít pocit kontroly. Protože se za každou cenu odmítám uvolnit. Podřídit. Sklonit hlavu.
Chytrá a inteligentní žena se cítí být víc než muž. Potřebuje vládnout. Hlavou. Srdce mrtvé. Hlava jede na plné obrátky, pusa mluví a mluví. Srdce mrtvé. Chci být chytrá a inteligentní, protože musím udržet mrtvé srdce. Protože živé srdce by mě donutilo sklonit hlavu. Před Bohem. Před láskou. Před mužem. A já klečet nikdy nebudu. Já chci vládnout. Proto musím být inteligentní. Chytrá. Ale moudrá žena je ta nejpokornější ze všech žen. Inteligentní je ta, která se pokory velmi bojí. Bojí si přiznat, že nic neví. Že nic nezná. Že nezná sama sebe a ani druhé. Že něco nezvládá nebo neumí. Radši se naučí i dopravní letadlo pilotovat. Bojí si přiznat, že se mýlí. A tak je odsouzena k věčné inteligenci. Z které pramení jenom nespokojenost a pomstychtivost. A závist. A soutěžení s muži.
Až dokážu sama sobě přiznat jak hloupá a směšná jsem byla, až dokážu sama před sebou ztratit tvář, potom se stanu skutečně moudrou. A najednou zjistím, že ta moje slavná inteligence byla jenom špunt. Špunt, který držel něco, čeho jsem se k smrti bála...... Opravdové lásky. Bez kontroly. Bez výpočtů a tabulek. Bez jistoty. Bez záruky. Bez kontroly. Teprve potom se ze mě stane skutečná královna.
Simona Lawandovská