Monarchie versus demokracie

Můj drahý hochu, Pán, který nosí kolo vozu, je zastupován monarchií a jakmile je tento režim zrušen, celý svět se naplní zloději, kteří pak ihned ničí nechráněné poddané jako zatoulané beránky.

Obyčejní lidé budou pak soustavně odpadat z cesty pokrokové civilizace a zanedbávat kvalitativní zaměstnání podle kast a řádů společnosti a védské příkazy. Bude je více přitahovat hospodářský rozvoj pro smyslový požitek a výsledkem bude nechtěné obyvatelstvo na úrovni psů a opic.

Podle Śrīmad-Bhāgavatamu zastupuje monarchistický režim Nejvyššího Pána, Osobnost Božství. O králi se říká, že je zástupcem Absolutní Osobnosti Božství, protože je připravován k tomu, aby získal vlastnosti Boha a mohl chránit živé bytosti. Bitvu na Kurukṣetře Pán naplánoval proto, aby se na trůn dostal skutečný zástupce Pána, Mahārāja Yudhiṣṭhira. Ideálního krále musí zdobit královská kultura, oddaná služba a také rytířský duch. Monarchie takové osobnosti je mnohem lepší než takzvaná demokracie, postrádající zodpovědnost i kvalifikaci. Zloději a podvodníci moderní demokracie usilují o vítězství ve volbách falšováním hlasů a ti, kteří jsou úspěšní, se pak zmocňují celého obyvatelstva. Jeden dokonale připravený monarcha je mnohem lepší než sto neschopných ministerských podvodníků a zde je naznačeno, že se zrušením královského režimu jako byl režim Mahārāje Parīkṣita budou lidé vystaveni mnoha útokům věku Kali. Lidé nejsou ani trochu šťastní ve vychvalované demokracii.

Je zde předpovězeno, že bez monarchistického režimu budou obyčejní lidé tvořit nechtěné obyvatelstvo na úrovni psů a opic. Stejně jako opice mají nezkrotnou touhu po pohlavním životě a psi neznají stud při pohlavním styku, tak obyčejné obyvatelstvo narozené z nemanželských styků se bude soustavně odchylovat od cesty dobrých védských mravů a od zaměstnání podle vlastností ve varnách(přirozeném zaměstnání) a řádech života.

Védským životním stylem je pokroková civilizace Āryů. Pokrokem Āryů je rozvíjení védské civilizace. Cílem védské civilizace je vrátit se zpátky k Bohu, zpátky domů, kde neexistuje zrození, smrt, stáří a nemoc.

Védy nařizují každému, aby nezůstával v temnotě hmotného světa, ale aby šel za světlem duchovního království, které je daleko za hmotnou oblohou.

Kvalitativní systém varen a životních řádů vědecky naplánoval Samotný Pán a Jeho zástupci, velcí ṛṣiové jako byl také Ježíš Kristus, jehož poselství dnešní církve prakticky zničili.

Dokonalý životní styl poskytuje veškeré pokyny a rady ve věcech hmotných i duchovních. Védský životní styl tedy nedovoluje nikomu žít jako opice a pes, naproti tomu degradovaná civilizace smyslového požitku a hospodářského rozvoje je vedlejším produktem bezbožné vlády bez krále, vlády lidí z lidu a pro lid. Lidé by se tedy neměli pohoršovat nad špatnými vládci, které si sami zvolili, ale sami nad sebou a začít revoluci nejprve ve svém vlastním srdci.