Kdo by měl řídit stát a jak jej rozpoznat
Definice lidské společnosti
Nevědomost, v sanskritu nazvaná "avidja", je kořenovou příčinou
veškerých problémů současné takzvaně moderní společnosti a řešení této
globální krize spočívá v obnovení poznání o "sanátana dharmě" neboli věčného zaměstnání
duše, která je ústředním programem bráhmanské kultury, jinýmí slovy
kultury, na jejímž čele jsou učení, zbožní lidé.
Lidská společnost neznamená pouze uspokojit základní životní potřeby v oblasti jezení, spaní a rozmnožování se, ale především a na co lidé dnes neberou absolutně žádný zřetel, je povznesení lidského života na vyšší úroveň skrze usměrňující zásady vedoucí k univerzální lásce. Bez tohoto aspektu je lidská společnost pouze společností sofistikovanějších zvířat a zvířata v lidských tělech neumí zajistit trvalý mír ani prosperitu.
Tělo bez hlavy
Pokud nemá
společnost vědomou hlavu, řídí jí osoby nebráhmanského založení,
přírodou lidé s
obchodními sklony, nebo sklony spíše pracovat pro druhé, kteří jsou
však líní pracovat a ze závisti chtějí být u moci a peněz a tak se cpou
na kandidátní listiny, pak je jen otázkou času, než se celá společnost
zhroutí, jelikož nikdo nic nevidí, neví jak zařídit trvale prosperující
společnost na všech úrovních.
Převážná většina lidí jsou dnes ve
vládě s mentalitou šúdrů(pracovníků), protože na roli loutek, za jejichž
nitky
šikovně tahají obchodníci ze zákulisí tito nejlépe vyhovují. Šúdrové nejsou příliš prozíraví a jsou mimo jiné také výborní herci,
proto je také tolik herců v politice. Například Babiš je povahou obchodník,
tudíž spíš konkurence, proto proti němu tolik oficiálně bojují, nicméně
ani jeden nepřemýšlí o skutečném dobru pro ostatní, bojují jen o
nadvládu mezi sebou a následné parazitování, o to, kdo z nich bude sát
nejvíce
energii ostatních, jim slepě věřících obyvatel.
Ochránce anebo diktátor
Pokud se člověk s přírodou ochránce dostane k moci, ale rozhoduje se nezávisle na učencích, stává se z něj diktátor. Pokud naslouchá, je obklopen týmem poradců s bráhmanickou dispozicí, je i přes své výsadní postavení pokorný, ušlechtilý, odpoutaný, zbožný a ovládající se, je takový člověk nanejvíc kvalifikovaný se postavit do čela národa. Obchodníci mají obecně jen velice krátké a sobecké vize a jejich přílišná sobeckost je k řízení státu diskvalifikuje. Obnovení bráhmanské skupiny obyvatelstva učenců s politickým vlivem je tedy odpovědí na řešení dnešní globální krize, kteří zároveň vědí jak postupně obnovit praktikování dharmy "vyššího zaměstnání duše" v běžném životě lidí. Všechny ostatní pokusy o mír a prosperitu, bez uvědomění si Stvořitele a vztahu s ním, jsou jen dočasné, z dlouhodobého hlediska nefunkční a předem odsouzeny k selhání, jelikož míjí účel a cíl života, jímž je dosažení univerzální božské lásky, což přinese štěstí a seberealizaci každému jednotlivému člověku bez ohledu na náboženskou či demografickou příslušnost.
Bez realizace lásky je vše marné
Postupnou realizací této lásky "premabhakti" se uzdraví automaticky
veškerá odvětví včetně ekologie, jelikož s láskou v srdci člověk nemůže
ničit nic živého. S probuzenou láskou v srdci člověk nezabije bezdůvodně
ani malého mravence, naopak bude bránit jeho právo na život, takto
poznáte vědomého, probuzeného člověka. S probuzenou láskou v srdci
nebude mít šúdra(tvůrce) ambice na prezidenta, ale bude v šťastný
pěstováním obilí a
ani se nestane, že vám lékař nedopatřením zašije do těla nůžky, při
operaci, protože jeho tatínek trval na tom, aby byl také lékařem za
každou cenu a zaplatil mu proto studia na medicíně tak to dělá, jenže on
přitom miloval malovat obrazy... Cesta k tomuto stavu je otevřená pro
každého, však chybí osvěta, chybí ze všeho nejvíc právě bráhmanská
kultura. Tedy společnost vedená učenými a především čestnými lidmi, s
laskavým srdcem a mnohdy ostrým jazykem, nikoliv zkorumpovanými
politiky, mnohdy sladce mluvícími, však nic nikdy neříkajícími, dobře z
pozadí vedenými sobeckými obchodníky. Obchodníci jsou potřeba, ale v
hierarchii společnosti nesmí zastupovat výsadní postavení, jinak jejich působení přivede
celou společnost k jistému zániku.
Dokonalý způsob řízení
Aby k tomuto jevu nedocházelo, jsou zde tedy přirozeně lidé s kšatrijskou povahou(ochránci a bojovníci, svatí králové) kteří ve spolupráci s učenci řídí a chrání společnost zejména před mravní a duchovní degradací. Pokud chceme zabránit lodi s dírou v trupu v potopení nepomůže jen sofistikovaně a "demokraticky" vylévat vodu, ve slepé víře, že se jednoho dne přestane sama od sebe vtékat dovnitř. Je třeba zacelit díru kudy se voda do lodi dostává. V praxi to znamená, že mají lidé s bráhmanickou a kšatrijskou přírodou spolupracovat na řídících procesech společnosti s ohledem na seberealizaci a lidé s manuální a obchodním talentem mají zajišťovat vše potřebné po materiální stránce a musí být těmto podřízeni. Zásadní chybou jak demokracie, tak i komunismu je, že ignoruje tuto přirozenou hierarchii a má za to, že koho si dav zvolí ten je přirozeně nejlepší. Má to však jeden podstatný háček a to ten, že dav nemá rozum, dav můžete lehce oblbnout koblihami, jakoukoliv kampaní, dav se pak diví, "my si chtěli užívat a místo toho se vše zdražuje" a díky tomu se do pozice vedení společnosti dostávají naprosto nekvalifikovaní lidé, takže situace dneška je ve stavu, že slepí vypočítaví vedou slepé naivní.
Stále je šance současný stav zvrátit
Nicméně situace se postupně mění,
stále více lidí především s bráhmanickou a kšatrijskou povahou začíná
být aktivní, více se projevují a začínají také spolupracovat, jelikož
jsi jsou dobře vědomí síly synergické spolupráce. Lidé studují
nezávisle, více se začínají zajímat o smysl života, berou zodpovědnost
za svůj život do svých rukou, nenechávají to na ostatních, zkrátka se
probouzejí do života, který ve své podstatě znamená lidský. Současnému
establišmentu vyhovuje nejvíc stádovitý systém, diktatura, však ten je
možný aplikovat jen na naprogramované roboty ideologií komunismu či
kapitalismu, což je ve výsledku jedno a totéž, protože v obou případech
se lidé stávají vazaly systému, proto je bráhmanská kultura neboli
kultura moudrých, největším nebezpečím současné vlády globálního
parazita. Stávající systém politických stran je nesmyslný, nepotřebný a
záměrně složitý. K řízení státu stačí hrstka kvalifikovaných lidí,
skutečných expertů ve svém oboru a jejich vzájemná synergická
spolupráce, poté budou veškeré lidské potřeby uspokojeny po všech stránkách a lidstvo bude opět na cestě vzestupu v souladu se svým předurčením.