Morava jako z dob Lichtenštejnů. Podnikatel proměnil suchá pole v lužní krajinu.

Ze suchého pole mezi Lednicí, Podivínem a Rakvicemi se staly mokřady plné vody. Krajinu nechal za stovky milionů přetvořit břeclavský podnikatel František Fabičovic, založil zde Oboru Obelisk. Plán se zrodil asi před dvaceti lety a inspiruje se původní podobou území z dob Lichtenštejnů, včetně obnovení slepých ramen Dyje a systému hospodaření s vodou. V době, kdy Česko sužuje sucho, by mohl podle odborníků sloužit coby návod, jak udržet vodu v krajině. Projekt však neměl lehkou cestu - většina území obory je veřejnosti uzavřená a její vznik provázely spory jak s místními, tak s úřady.

Nad mokřadem prolétá orel královský a mizí v korunách nedalekého lesíka. Po hladině plují kachny a labuť, scénu podkresluje kvákání žab z hustého rákosí. "Tady všude bylo před pár lety suché pole," rozmáchne rukou hrdý majitel pozemků, břeclavský podnikatel František Fabičovic.

Parcely tvořící dnešní Oboru Obelisk začal skupovat kolem roku 2000 a krajinu o zhruba 700 hektarech postupně proměnil ze suchého pole na mozaiku listnatých lesíků, luk, polí a mokřadů. Tak, jak vypadala původně, než zdejší meze a louky nedaleko Lednicko-valtického areálu v sedmdesátých letech rozoraly bagry do rozsáhlých lánů polí.

V době, kdy se Česko potýká s táhlým suchem, upozornil na neobvyklý jihomoravský projekt jeden z autorů řešení, krajinářský architekt a pedagog z brněnské Mendelovy univerzity Přemysl Krejčiřík. Na Facebooku vzbudily ohlas jeho letecké snímky zelenající se obory plné vody, která v kontrastu se sousedními přísně narýsovanými poli působí jako zjevení.

"Do vysušené krajiny, kdy i v normálním roce dorůstala kukuřice sedmdesáti centimetrů, se vrátila voda v podobě obnovených mrtvých ramen řeky Dyje, jak jsme je znali z mapy stabilního katastru. Celé území pumpuje do vzduchu tisíce litrů vody a chladí okolí," uvedl Krejčiřík s dodatkem, že by mohla krajina zemědělcům sloužit coby učebnicový příklad efektivního zadržení vody v přírodě.

Sám iniciátor změn, František Fabičovic, pochází z nedaleké vesnice Charvatská a vzpomíná, jak jako děti s kamarády objížděli na kolech okolí a pozorovali lekníny a ryby v zátokách Dyje. "Později jsem vystudoval vysokou lesnickou školu a když jsem pak začal podnikat, rozhodl jsem se začít něco dělat s tím, že v krajině chybí voda, která tady historicky všude byla, než se začala regulovat Dyje," popisuje podnikatel, proč se pustil do obnovy lužní krajiny, v níž nechal stovky milionů ze svého i z dotací. Poslední tůně nechal vybudovat letos v zimě, ale práce v území nekončí.

Někdo buduje golfová hřiště, někdo krajinu

Peníze si vydělal ve své firmě Alcaplast, kterou s manželkou založil před dvaceti lety. Dnes je největším výrobcem sanitární techniky v Česku s obratem kolem miliardy a šesti set milionů korun. "Každý máme nějakou úchylku, někdo buduje parky, někdo golfová hřiště a někdo krajinu," říká podnikatel.